Bad Sooden-Allendorf

Z úžasu nevycházelo publikum nad teprve devatenáctiletým českým pianistou Janem Čmejlou, který je v pátek večer v Mozartově sálu Kulturního a kongresového centra naprosto okouzlil. Navzdory svému mládí je Jan Čmejla nositelem už několika ocenění a svou virtuózní hrou dostál vysokým nárokům koncertní řady „světové klavírní klasiky“.
K jeho prvnímu pohostinskému vystoupení došlo v lázeňském městě díky změně programu. Původně měl vystoupit jeho ruský kolega Alexej Chernov (40), z neznámých důvodů se tak nestalo. Nazvat ale Čmejlu „náhradníkem“ by bylo naprosto zcestné.
Po svižném začátku sonáty Fréderika Chopina zazněly v téže skladbě melancholické tóny jeho slavného smutečního pochodu, které si v naprosto tichém sálu netroufl nikdo narušit ani tím sebetišším odklašláním.
Plynulé a rychlé pasáže v několika oktávách, jako v Beethovenově sonátě „Pro Terezu“, ovládl pianista s hravou lehkostí. Nejrůznější emoce, které jistě probudil i u publika, podtrhl devatenáctiletý pražský pianista svou mimikou i gesty. A přitom – ještě než se ruce tohoto „hudebního zázračného dítěte“ zabořily do kláves – jeho oči často zabloudily ke stropu hudební scény.
Ve druhé části koncertu se interpret, který své první vavříny získal už v deseti letech a nedávno byl oslavován dokonce ve Washingtonu, věnoval svému oblíbenému skladateli Robertu Schumannovi. Vášnivým vyvrcholením a závěrem byl jeho klavírní cyklus Carnaval, sestávající z 22 částí, opět podaných se suverenitou a technickou dokonalostí.
Devatenáctiletý umělec, který se po umělecké stránce inspiruje hudebními výkony světoznámého čínského pianisty Langa Langa – setkali se před několika lety ve Vídni – poděkoval bouřlivě aplaudujícímu šedesátihlavému publiku dvěma přídavky. Potom musel rychle vyrazit k nádraží, aby stihl vlak do Mannheimu, kde dva roky studuje na Hudební akademii. Lázeňské město ho opět uvidí a uslyší 31. března.